Spolek Staré Sovinecko

Kněžpole

 Obec Kněžpole vznikla okolo roku 1250 za olomouckého biskupa Bruna jako Brundorf či Brunsdorf, v českých záznamech jako Studenec.

  • V roce 1326 je obec zapsána v lénu biskupa Konráda (pravděpodobně Konrád Ota) jako Gründorf.
  • 1380 řádil v obci poprvé mor, mnoho lidí zemřelo a obyvatelstvo bylo nahrazeno novými přistěhovalci.
  • 1421 až 1432 táhnou zemí Husité.
  • Roku 1546 přichází druhá morová epidemie, všichni obyvatelé Gründorfu vymřeli a přesto byla obec znovu osídlená.
  • 1692 bylo při zemětřesení poškozeno mnoho domů
  • V 17. století zde existovaly pstruží rybníky, které měli údajně vylovit během svého taženi rabující Švédové.

Název Herzogsdorf, česky Kněžpole, se ujal teprve v 18. století.
Roku 1765 měl totiž zdejší dvůr  Grünhof, k němuž se vázala robotní povinnost okolních poddaných, rozprodat místním lidem vévoda a velmistr Řádu německých rytířů Karel z Lotrink (bratr císaře Josefa II.).  Z  úcty a vděčnosti ke knížeti obyvatelé přejmenovali svou obec na Herzogsdorf.
V roce 1907 zde žilo dle sčítání lidí 311 obyvatel a bylo zde 72 domovních čísel. Obyvatelstvo se hlásilo k německé národnosti, všichni byli katolického vyznání.
Po konci druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva, začal počet obyvatel klesat na 117 v roce 1950 až na 18 v roce 2001, kdy bylo evidováno 25 domů z toho jen 8 trvale obydlených.
Kněžpole mělo 350 ha , z toho 325 ha obhospodařovali domácí vlastníci, zbytek sousední vesnice. V roce 1939 bylo z této plochy obhospodařováno jako orná půda 253 ha , pěstovala se pšenice, žito, oves, ječmen, len, vojtěška a další. V témže roce v agrárním sektoru byl stav zvířectva následující:31 koní, 222 hovězího dobytka,216 prasat,331 slepic a 16 hus. K tomuto stavu se ročně narodilo 109 telat a 339 selat, 204 ks vykrmených prasat za rok . Výroba mléka byla ročně  poměrně vysoká 263 350 l.
Lesy v okolí  Kněžpole byly většinou jehličnaté, hlavně smrkové, objevila se i jedle bílá a modřín. Lesy patřily velkým dílem hraběti z  Harachu a řádu Německých rytířů.
Obyvatelstvo se zde většinou živilo zemědělstvím, domácím tkalcovstvím, byli zde tesaři, zedníci, ti museli za prací docházet do Rýmařova a dále.
Řemeslnické podniky v Kněžpoli: bylo zde kovářství, kolářství, soustružnictví, tírna lnu, stolařství, koloniální obchod, dámské a pánské krejčovství. K tomu můžeme připočíst hostinec, cestáře okresních cest a revírního lesníka.
Škola v Kněžpoli
V roce 1841 byla v jižní části obce (dnes asi dům č.p.66) postavena jednotřídka, do které docházel učitel z Jiříkova, od roku 1868 pak mělo Kněžpole vlastního kantora.
Nová dvoupodlažní školní budova byla postavena v letech 1931-1932  a stojí dodnes.(Penzion)
Byl zde spolek dobrovolných hasičů, různé kulturní spolky, hudební spolek, spolek Němců severní Moravy a bylo zde založeno Družstvo mlátiček.
Obyvatelé dodržovali všechny zvyky a obyčeje. Nejčastěji chodili na výlet na Bělidlo (Bleiche), které se nacházelo asi 1 km z Kněžpole přes Margaretin kopec směrem na Rýžoviště. Bělidlo sice politicky patřilo k Rýžovišti, ale děti chodily do školy do Kněžpole, protože cesta byla o 3 čtvrtiny kratší než do Rýžoviště.
K Bělidlu se váže jedna významná politická událost:6.11.1794 zde procházel na zapřenou komandant francouzské armády Lafayette.
Podle kroniky mělo Kněžpole od roku 1350 dřevěný kostel, který byl však v roce 1603 pro svůj špatný stav zbourán, tedy zanikl. V roce 1660 byla postavena dřevěná zvonice. Nynější kostel byl postaven v letech  1908-1909,celou stavbu zaplatil místní rodák Johan Riedel , který žil ve Vídni, Přál si být v něm pochován , bohužel hrobka v kostele byla malá a tak jsou jeho ostatky uloženy v hrobce za kostelem. Zídka tohoto hřbitova byla postavena roku 1910. Kostel je zasvěcen Janu Křtiteli
V osmdesátých letech zde proběhla poslední mše. Postupem času však zvědavost a nenechavé ruce překonaly zamčené dveře a začaly se ztrácet a ničit cennosti. Celé vykrádání skončilo uzavřením kostela v kterém zůstaly jen původní lavice, klekátko a socha sv.Markéty bez hlavy, která pochází z Margaretiny kapličky nad Kněžpolem.
Od roku 2009 dochází k postupným opravám kostela a přilehlého hřbitova. Vztyčil se kříž, který byl povalený před branou hřbitova, opravila se vstupní brána na hřbitov, vyčistily se hroby a vztyčily se povalené náhrobky.
V kostele se postupně vyměnily všechny okna a dveře. Provedla se výmalba, opravily a renovovaly se lavice. Až na Valašsku se podařilo najít původní bronzový zvon, který byl odlitý roku 1869 v Olomouci, zvonařstvím  Fusa W. Straub. Nápis na zvonu:“Gott  segne die gemeinde Herzogsdorf“ Bůh žehnej obci Kněžpole!
Kostel  opět ožil, konají se zde mše, občas nějaký koncert. Místní obyvatelé, kterých opět pomalu přibývá zde pořádají každý Štědrý den vánoční zpívání.
Kněžpole opět ožívá, stavějí se nové domy, rodí se děti. Stěhují se zde lidé, kteří se do Kněžpole zamilovali a říkají, že je to jedno z nejhezčích míst v okolí!
Přijeďte se podívat, ubytovat se můžete v krásném Penzionu. V létě zde můžete chytat ryby, v zimě bruslit a lyžovat na sjezdovce, nebo využít upravené běžecké trasy lesem.

Kněžpole ( něm. Herzogsdorf )

Obec leží 11 km od Rýmařova. Místní název obce procházel v mnoha obdobích různými změnami. Kněžpole se nazývala Brunářov, Studenec, Brunersdorf, Gründorf a od roku 1765 se ujal název Herzogsdorf, tedy Kněžpole. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím a tkalcovstvím. Kněžpole byla spíše chudší obcí. Roku 1841 tady byla zřízena jednotřídka. Místní kapli sv.Jana Křtitele postavil zdejší rodák Jan Riedel v roce 1909.

 

TOPlist

aktualizováno: 09.11.2017 07:46:48